Dopravní kolony jako dokonalá sonda do mozku řidiče

Interaktivní formou se pokusíme sestavit a vysvětlit model dopravního proudění velkého počtu vozidel. Na analýze velkého množství dat z dopravních kolon ukážeme, jak se lze vypořádat s tím, že skutečné interakce mezi řidiči dopravního jsou přímo nezjistitelné. Ve statistické části prezentace ukážeme extrémně zajímavé anomálie ve struktuře dopravního proudu.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: SŠ, VŠ

Přednáší: doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Hledání rekordně velkých prvočísel

Slyšeli jste už o Mersennových prvočíslech? Jsou to prvočísla tvaru 2^p-1, kde p samotné je také prvočíslo, a zajímal se o ně v 1. polovině 17. století francouzský mnich řádu minimů Marin Mersenne. Největší známá prvočísla jsou právě Mersennova. Je to z toho důvodu, že existuje Lucasův-Lehmerův test prvočíselnosti, který je velice rychlý. Popíšeme si Mersennova prvočísla a Lucasův-Lehmerův test. Seznámíme se s internetovým projektem GIMPS - Great Internet Mersenne Prime Search, a kdo bude chtít, může se do projektu zapojit (a možná vyhrát odměny, které jsou na nalézání rekordně velkých prvočísel vypsány). V souvislosti s Mersennovými prvočísly si prozradíme něco o dokonalých číslech. Dále poznáme také Fermatova prvočísla. A neopomeneme ani Rabinův-Millerův test, který je zástupcem testů pravděpodobnostních a je hojně využívaný v praxi.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: doc. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Můžeme důvěřovat své vlastní kalkulačce?

Bez výpočetní techniky se dnes neobejde téměř žádná lidská činnost. Spoléháme na ni více než na svůj úsudek. Je to oprávněné? V přednášce budeme na jednoduchých příkladech ze života ilustrovat, že počítač na mnohé početní úkoly nestačí. Vlastní rozum, tužka a papír nám poslouží lépe.

Zaměření: numerická matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: prof. Ing. Edita Pelantová, CSc.

Forma: Osobně

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Násobíme chytře?

Máme-li úkol vynásobit dvě přirozená čísla a k dispozici tužku a papír, většina z nás použije algoritmus, který jsme se učili už na základní škole. Přesto ale algoritmů pro násobení přirozených čísel existuje celá řada: čínské, indické, egyptské, Cauchyovo komplementární násobení.

V rámci přednášky si ukážeme několik algoritmů pro násobení na papíře či z hlavy, ale i složitější algoritmy, které zefektivnily počítačové násobení.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: doc. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Optimalita kruhu v geometrii a fyzice: od královny Dídó k moderní spektrální teorii

V přednášce se dozvíme, proč včely medonosné začínají stavět své plástve z kruhových buněk, ale nakonec končí pravidelnými šestiúhelníky, zda lze slyšet tvar bubnu a jak to vše souvisí s pokročilými materiály.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: prof. Mgr. David Krejčiřík, Ph.D., DSc.

Forma: Osobně

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Optimální mince a bankovky

Už jste se někdy zamysleli nad tím, v čem je výhoda našich mincí a bankovek? A je vůbec nějaká? Je pravda, že zaplatíme libovolnou částku relativně malým počtem bankovek a mincí? Platí, že dostaneme minimální počet použitých bankovek a mincí pomocí tzv. hladového algoritmu? A nehodilo by se přidat mezi české bankovky či mince nějakou novou hodnotu, která by umožnila průměrný počet bankovek použitých při placení o hodně zmenšit? Na výše zmíněné otázky odpovíme během této přednášky.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: doc. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Paul Erdös – Muž, který miloval čísla

Paul Erdös (1913 - 1996) se věnoval kombinatorice, teorii grafů a teorii čísel. Zajímaly jej problémy, které se dají lehce formulovat, ale jsou jen obtížně řešitelné. Například už v 18 letech dokázal elegantně tzv. Bertrandovu hypotézu, že mezi každým přirozeným číslem n a jeho dvojnásobkem 2n leží nějaké prvočíslo. Čebyšev sice toto tvrzení dokázal již v roce 1850, ale Erdösův důkaz byl elementárnější a krásnější. Erdös tvrdil, že existuje Kniha, ve které jsou jen ty nejhezčí důkazy. Opravdoví matematici jsou ti, jejichž důkazy se podobají důkazům z Knihy. Erdös má na kontě kolem 1500 matematických článků s asi 500 spoluautory. Není divu, že bylo definováno Erdösovo číslo: Erdös sám má číslo 0. Ti, kdo napsali článek s Erdösem, mají číslo 1. Ti, kdo publikovali článek s nějakým spoluautorem Erdöse, mají číslo 2 atd. Prozradíme si, jak se dá nízké Erdösovo číslo získat :)

Zaměření: matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: doc. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Prvočíslená dvojčata a jiné noční můry matematiků

Matematika prožívá v posledním století velký rozkvět, nevídaný v celé historii lidstva. Celá matematika je výtvor lidský, není to přírodní věda. Přesto se ukazuje, že příroda k nám mluví jazykem matematiky. Navzdory velkému úsilí mnoha matematiků, některé matematické otázky zůstávají pořád bez odpovědi. Např. už Eukleides se ptal, zda existuje nekonečně mnoho prvočíselných dvojčat, tedy párů prvočísel, které se liší o dva, jako jsou např. 5 a 7, 29 a 31, nebo 41 a 43. V přednášce představíme i problémy matematiky formulované na počátku novověku i v minulém století, které stále čekají na svého geniálního řešitele. Zmíníme dílčí úspěchy při luštění těchto zapeklitých otázek.

Zaměření: matematika, teorie čísel

Vhodné pro: Zš, SŠ

Přednáší: prof. Ing. Edita Pelantová, CSc.

Forma: Osobně

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Stabilita hmoty aneb Jak klasická fyzika selhala ve vysvětlení existence našeho světa a jak to kvantová mechanika napravila

Na planetárním modelu atomu vysvětlíme, jak na počátku 20. století došlo k hrůznému nesouhlasu mezi tehdejší fyzikou a pozorováním, jak tento vývoj přirozeně vedl k nástupu kvantové mechaniky, jak její samotná matematická formulace stabilitu hmoty vysvětluje a jak to vše souvisí s nanodráty.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: prof. Mgr. David Krejčiřík, Ph.D., DSc.

Forma: Osobně

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Záporné cifry v zápisu čísel

Valná většina z nás zapisuje přirozená čísla v desítkové soustavě s ciframi od 0 do 9. Pro počítače je z technických důvodů výhodné reprezentovat čísla v binární soustavě s ciframi 0 a 1. Ač jsou tyto dva způsoby nejrozšířenější, nejsou jediné možné a v četných úlohách nejsou ani nejvýhodnější. Podíváme se, co se stane, když v zápisech čísel připustíme i záporné cifry. Výhody záporných cifer najdeme například u násobení. Při počítání v redundantní binární soustavě s ciframi -1; 0 a 1 se zrychluje násobení až o třetinu času.

Kromě násobení je nespornou výhodou soustav se zápornými ciframi také možnost paralelního sčítání. Při klasickém sčítání se objevuje přenos, který znemožňuje provádět sčítání na každé pozici nezávisle na předchozích. Vysvětlíme si algoritmus paralelního sčítání, který roku 1961 vymyslel litevský matematik A. Avizienis.

Na závěr porovnáme výhody a nevýhody záporných cifer a řekneme si, kde se v dnešní době v praxi záporné cifry využívají, a odhadneme, jaká je čeká budoucnost.

Zaměření: matematika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: doc. Ing. Ľubomíra Dvořáková, Ph.D.

Forma: Osobně / On-line

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LASER – technologie nejen budoucnosti

Laser je od roku 1960 nedílnou součástí výzkumu a postupně se dostával do širšího povědomí zejména díky různým aplikacím v medicíně, průmyslu a armádě. V současnosti je paleta využití laserů neskutečně pestrá a do budoucna nás čeká další posouvání limitů a možností.

Zařízení zkonstruované na principech kvantové mechaniky umožňuje v dnešní době nasazení ve většině odvětví lidské činnosti. Díky laserovému záření bylo možné objevit gravitační vlny, zažehnout fúzi, svářet karoserie aut, operovat nádory, sestřelovat rakety, chladit hmotu, provozovat internet v celosvětovém měřítku, vyrábět nanometrové čipy procesorů, a mnoho dalšího.

Společně projdeme od historie vzniku prvního laseru až do současnosti k moderním laserovým systémům. Vysvětlíme si základní princip fungování laseru, princip generace laserového záření a jeho následné využití v různých aplikacích. Laser může být malířským štětcem, nástrojem i zbraní!

Zaměření: fyzika, kvantové technologie

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Richard Švejkar, Ph.D., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Osobně / On-line po dohodě

Neviditelný zachránce - jaderná fyzika v medicíně

Jaderná fyzika nachází uplatnění ve třech odvětvích medicíny, a sice v rentgenové diagnostice, nukleární medicíně a radioterapii. S vyšetřením nebo léčbou pomocí ionizujícího záření se během života setká každý z nás, ať je to obyčejný panoramatický rentgen zubů, vyšetření pomocí výpočetní tomografie (tzv. CTéčko) nebo léčba zhoubných i nezhoubných nádorových onemocnění.

Kromě lékařů, sester a radiologických asistentů, s nimiž se pacient v nemocnici setká, musí být na těchto odděleních zaměstnán i radiologický fyzik, který má zodpovědnost za správnou funkci všech přístrojů, radiační ochranu a bezpečné použití ionizujícího záření (které lidskému organismu může vážně uškodit, nejsou-li dodrženy všechny předepsané postupy).

Do tajemství léčby prostřednictvím neviditelného záření a do tajemství pro pacienta neviditelných radiologických fyziků vás zasvětí tato přednáška. Není od věci dozvědět se něco o tom, co se nás bezprostředně týká, ať už máme zájem spíše o fyziku nebo filosofii.

Zaměření: fyzika, medicína

Vhodné pro: SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Tereza Hanušová, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Radosti a strasti ze života jaderného fyzika

Jaderná fyzika není jen o reaktorech v elektrárnách a urychlovačích částic v CERNu, je to spletité klubko mnoha podoborů. Vydejme se po jedné nitce nesoucí označení „radiační fyzika“, též fyzika ionizujícího záření. Tempo bude pohodové a odpočinkové – přednáška je velkou fotogalerií radostí a strastí, které zažívá radiační fyzik při měření radioaktivity a ionizujícího záření v terénu – ať už je to v dolech, na haldách, v obýváku pana Nováka nebo ve smradlavých stružkách.

Zaměření: Fyzika

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Ing. Ondřej Kořistka, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

(H)různé tváře záření aneb žijeme v době, kdy emoce a pocity znamenají více než fakta

Radioaktivita a radiace – slova, které už podvědomě vzbuzují obavy a možná i nahánějí strach. Ionizující záření není vidět, slyšet ani cítit, nemůžeme si na něj sáhnout ani jej ochutnat. Jeho přítomnost nás ale děsí, což často dává příležitost k mediální manipulaci. Co to vlastně ionizující záření je a jak souvisí s radioaktivitou? Kde se s radiací setkáme a proč je pro nás nebezpečná? Máme se bát? Co udělá s našimi buňkami? A lze jej ionizující záření naměřit?

Zaměření: Fyzika, částicová fyzika

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Ing. Ondřej Kořistka, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Biologické účinky záření aneb rakovina ze záření nebo z éček v margotce?

Ionizující záření je přirozenou součástí našeho okolí – dopadá na nás z kosmu a ze země, vdechujeme radioaktivní plyny, dokonce sama naše těla jsou radioaktivní. Přesto víme, že je radiace nebezpečná a žlutý výstražný trojúhelník v nás evokuje strach. Kdy je záření „málo“ a kdy je ho „moc“? Jak vzniká rakovina a jak lze ionizující záření využít při její diagnostice a léčbě? Přednáška představí zdroje ionizujícího záření, působení radiace na lidskou buňku, zabrousí do buněčné genetiky a popíše procesy vedoucí ke vzniku nádorových onemocnění.

Zaměření: Fyzika, medicína

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Ing. Ondřej Kořistka, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Malé modulární reaktory

Malé modulární reaktory (SMR) jsou hojně diskutovány v debatách o budoucnosti energetiky a teplárenství. Co je to SMR? Co je na nich tak přelomového? Jakým způsobem by mohli být zapojeny do transformace české energetiky?

Zaměření: Fyzika, jaderná fyzika, energetika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Ondřej Novák, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Vrabec letí do škol

Vrabec letí do škol je online vzdělávací pořad pro studenty středních škol a druhého stupně základních škol. Smyslem aktivity je podpořit výuku témat jaderné fyziky interaktivní a zábavnou formou. Přibližně 40 minutový pořad je vysílán ze školního reaktoru VR-1, který je provozován Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou, ČVUT v Praze a pořadem provázejí pedagogové z fakulty.  Cílem pořadu je studentům vysvětlit, co je ionizující záření, jaké jsou jeho druhy a možnosti stínění, dále také princip štěpení a fungování jaderného reaktoru. Více zde.

Zaměření: Fyzika, jaderná fyzika, energetika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Ondřej Novák, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online

Energetika ČR včera, dnes a zítra

• Historie energetiky v ČR
• Produkce a spotřeba energie v České republice
• Paliva a jejich zastoupení v dodávkách energie
• Velká energetika: Jaderné elektrárny, fosilní elektrárny, vodní elektrárny
• Hnědé uhlí na severu Čech
• Jaderná energetika v kontextu liberalizované energetiky
• Budoucnost: možné scénáře
• Otázky související s budováním nové jaderné elektrárny

Zaměření: Energetika

Vhodné pro: SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Miloš Tichý CSc., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Energetika budoucnosti aneb jádro jako cesta ke snížení emisí

Energetika je klíčovou složkou infrastruktury moderního života. Elektřina, jakožto jedna z možných podob energie, je nedílnou součástí každodenního života moderního člověka a jen těžko si bez ni dokážeme dnešní život představit. Elektřina má velké množství výhod, ale také jednu velkou nevýhodu, která nám v dnešní době brání využít její potenciál naplno. Jedná se o problematiku skladování této formy energie.

Výroba elektrické energie, ale i jiná odvětví lidské činnosti vyžadující přísun energie, vytváří jistou část emisí skleníkových plynů do atmosféry. Dnešní moderní svět je silně zaměřen na efektivitu přeměny energií a snižování těchto emisí. Jak toho ale docílit? Je správné využívat pouze obnovitelné zdroje? Nevydaly se některé státy slepou uličkou?

V rámci přednášky si shrneme jednotlivé zdroje energie, jejich výhody a úskalí. Hlavním záměrem ale bude jaderná energetika, její stávající podoba a možný dlouhodobý vývoj. Zkusíme zapřemýšlet i nad využitím tohoto systému při snižování emisí například z lodní dopravy.

Pokud máte strach, že bych snad jako velký fanoušek jádra, něco zatajoval, nemusíte se bát. Budeme se věnovat i velkým otázkám jaderného odpadu, jaderné bezpečnosti, či rozebírání jaderných elektráren.

Obsah přednášky může být poupraven podle probíraných témat a požadavků školy.

Zaměření: Fyzika, energetika, technologie, přenos energie, řízení distribuční soustavy

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Pavel Suk, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Využití jaderných technologií při zkoumání vesmíru

V případě využívání jaderné energie si většina z nás představí jaderné elektrárny. Nicméně jaderné technologie nemusí vždy sloužit pouze k výrobě elektřiny. Vznikaly a vznikají koncepty jaderných reaktorů sloužících k dodávce tepla pro vytápění obydlí a průmyslové aplikace. Jaderné technologie jsou využívány jako pohony ponorek, či lodí a hrají i významnou roli při zkoumání vesmíru.

I ve vesmíru využíváme technologie vyžadující napájení. Jak je ale napájet, když za sebou nemůžeme táhnout pomyslnou prodlužovačku? Solární panely? Jakým způsobem budou prováděny průzkumy hlubokého vesmíru, kam nedoletí sluneční záření? Co v případě zastínění jiným vesmírným objektem? Na tuhle základní otázku existuje zdánlivě snadná odpověď: Jaderná energie.

A právě využití jaderných technologií při zkoumání vesmíru je tématem této přednášky. V průběhu přednášky máte možnost se dozvědět, jakým způsobem byly, jsou a v budou jaderné technologie využívány při zkoumání vesmíru. Zjistíte, jak fungují „jaderné baterie“ a k čemu se ve vesmíru využívají. Dozvíte se, zda se nějaký jaderný reaktor již ve vesmíru nacházel a jaké jsou současné plány na využití jaderné energie pro pohánění vesmírných plavidel a zkoumání vesmíru.

Obsah přednášky může být poupraven podle probíraných témat a požadavků školy.

Zaměření: Fyzika, záření, jaderná energie, vesmírné aplikace, jaderné pohony

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: Ing. Jan Rataj, Ph.D., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / Ing. Pavel Suk, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / Ing. Ondřej Novák, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Přírodní radioaktivita: nepostradatelná pomůcka měření času i jeden ze zdrojů tepla v zemských hlubinách

Radioaktivita hornin je nenápadný, ale vytrvalý zdroj záření gama, beta a také alfa, které však má v pevných krystalech jen mikroskopický dosah. Projevuje se například zbarvením křemene a dalších nerostů. Radioaktivní rozpad umožňuje datování geologických dějů, ale i starého dřeva, kostí apod. Radioaktivní prvky nebo izotopy jsou také významný zdroj energie v zemském nitru, i když většina jich je pravděpodobně soustředěna poměrně mělko v zemské kůře (rozvoj detektorů neutrin časem umožní změřit množství některých radioizotopů i v nedostupných hloubkách). Přírodní jaderné reaktory byly sice doloženy jen na jednom místě a jsou už dávno „vyhaslé“, ale i obyčejné radioaktivní přeměny vytvářejí hodně tepla, tedy geotermální energie, která se může uvolnit např. sopečnou činností.

Zaměření: Geologie, fyzika, chemie, (vesmír)

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Mgr. Václav Procházka, PhD., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Jak se staví termojaderný reaktor

V loňském roce byla ve Francii zahájena montáž prvního fúzního reaktoru, který bude uvolňovat energii podobně jako hvězdy – slučováním vodíku na hélium. Komponenty pro kompletaci tohoto obrovského projektu jménem ITER přijíždějí do Francie z celého světa. Zatímco si inženýři užívají, my fyzikové se nemůžeme dočkat zprovoznění. Jsme proto rádi, když můžeme co největšímu množství posluchačů vyprávět, kde se v našich hlavách ten neuvěřitelný nápad vůbec vzal, jak má fungovat a k čemu bude.

Zaměření: Fyzika a technika

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Černobylská havárie

V dubnu roku 1986 došlo během technické zkoušky v jaderné elektrárně nacházející se nedaleko ukrajinského Černobylu k událostem, které vyústily v největší jadernou katastrofu v dějinách lidstva. Přednáška je věnována podrobnému popisu průběhu havárie, a především vysvětlení jejích příčin a důsledků. Pro usnadnění orientace v problematice jaderné bezpečnosti je do úvodní částí zařazen výklad základních principů fyziky jaderných reaktorů a radiační ochrany.

Zaměření: Fyzika, jaderná fyzika, energetika

Vhodné pro: SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Pavel Novotný, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Radioaktivita a ionizující záření

Radioaktivita. Fyzikální proces, při kterém dochází k samovolné přeměně atomových jader na jiná, a který může být doprovázen emisí ionizujícího záření. Fenomén, z něhož mají mnozí lidé strach, přestože je přirozenou součástí světa okolo nás. Přednáška přináší základní přehled přírodních i umělých zdrojů ionizujícího záření, které přispívají k ozáření obyvatelstva, včetně zhodnocení jejich podílu na efektivní dávce.

Zaměření: Fyzika, jaderná fyzika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ, VŠ

Přednáší: Ing. Pavel Novotný, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů

Při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření ve výzkumu, průmyslu nebo zdravotnictví vzniká určité množství radioaktivních látek, které už nemají dalšího využití. Jedná se o radioaktivní odpady, jejichž izolaci od životního prostředí je nutné zajistit. Pro nízko a středněaktivní odpady již existují v České republice přípovrchová úložiště. Bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva se však neobjede bez výstavby nového zařízení – hlubinného úložiště umístněného v horninovém masivu. To kombinací přírodních a inženýrských bariér zajistí izolaci vysoceaktivních materiálů po celou dobu, kdy by mohly být potenciálně nebezpečné.

Zaměření: Energetika

Vhodné pro: ZŠ, SŠ

Přednáší: Ing. Pavel Novotný, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Ukládání radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva

Přednáška se pokusí odpovědět na základní otázky týkající se ukládání radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného palivo, např.: Která odvětví produkují radioaktivní odpady? Jaké jsou druhy radioaktivních odpadů? Jak s nimi bezpečně nakládat? Jaká úložiště se nachází v ČR a jaká se plánují? Co zahrnuje výzkum úložišť radioaktivních odpadů? Jakou cestu projde jaderné palivo od svého počátku až k finálnímu uložení?

Zaměření: Chemie, životní prostředí

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Ing. Jana Kittnerová, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně

Rádioaktivita – veľký strašiak alebo dobrý pomocník?

Pojmy rádioaktivita a rádioaktívne žiarenie vzbudzujú u veľkej časti populácie strach a obavy z veľkého nebezpečenstva. Avšak rádionuklidy a ich charakteristické prejavy nie sú len súčasťou jadrových zbrani a atómových elektrárni, ale sú používané aj v každodennej praxi na klinikách nukleárnej medicíny. Behom prednášky si pripomenieme základné pojmy o rádioaktivite, ionizujúcom žiarení a zoznámime sa s princípmi a pojmami v nukleárnej medicíne (tomografia, rádiofarmaka, rádionuklidový generátor) vrátane toho, ako takéto kliniky fungujú. Súčasťou prednášky je aj skupinová práce pre žiakov, pri ktorej sa budú porovnávať výsledky scintigrafie rôznych pacientov a budeme sa snažiť odhaliť ich prípadný problém.

Zaměření: Chemie, radioaktivita, lékařství 

Vhodné pro: SŠ

Přednáší: Ing. Michal Sakmár, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Forma: Online / Osobně